Blog

Ambulantní centrum, lůžková oddělení, RTG a SONO, lékarna.
Nejen pro Prahu 3.

  • Aktuality

Kdy volat (a nevolat) sanitku?

Kdo má volat, nevolá, a kdo volat nemá, volá vždycky. Tak nějak by se to dalo shrnout do jedné věty. Skoro by se mohlo říct, že někteří lidé záchranku téměř zneužívají – podle dostupných statistik je až třetina výjezdů zbytečná. Lidé si totiž často pletou záchranku se nezpoplatněnou taxi službou, a blokují tak záchranné kapacity těm, kteří mohou být ve vážném ohrožení života.

My se na toto téma podíváme trochu víc dopodrobna – kdy určitě volat záchrannou službu a kdy si poradit i bez ní?
Číslo 155 rozhodně volejte vždy, pokud jste svědky náhlého a neočekávaného zhoršení zdravotního stavu pacienta, závažného úrazu nebo děje, který zřejmě bude mít za následek úraz nebo jiné poškození zdraví. V ideálním případě k využijte aplikaci „Záchranka“, která dokáže výrazně zpřesnit lokalizaci události (zejména ve volné přírodě), a zrychlit tak přivolání pomoci.

„Přece nebudu volat záchranku, určitě ji zablokuju někomu, kdo ji zrovna potřebuje víc.“
„Radši poprosím manžela, aby mě tam odvezl, nebo si zavolám taxíka.“
„Nemocnice je hned za rohem, to tam tatínka radši hodím. Přece nebudu volat záchranku.“

Taky vás někdy v duchu napadlo něco podobného? A možná jste takhle zapochybovali zrovna v situaci, kdy bylo přivolání „záchranky“ žádoucí. Podobný přístup může někdy opravdu ohrožovat život. Je proto dobré vědět, kdy raději vydržet do rána a jít s problémem ke svému praktickému lékaři, a kdy naopak okamžitě zavolat rychlou pomoc.

V jakých případech byste rozhodně měli přivolat záchrannou službu?
  • Akutní poruchy vědomí nebo bezvědomí
  • Vážná zranění, silná krvácení a velké rány
  • Dušení, dušnost a zjevné poruchy dýchání
  • Náhlé ochrnutí jedné či více částí těla
  • Bolesti nebo tlak na hrudi
  • Výrazné náhlé zhoršení stavu chronicky nemocného
  • Vysoký krevní tlak s doprovodnými příznaky (např. tlakem na hrudi, dušností, bušením srdce nebo točením hlavy)
  • Další situace, kdy jsou v ohrožení základní životní funkce, např. při zavalení, zasypání, tonutí, rozsáhlejším popálení, poleptání, otravě léky či chemikáliemi, silné alergické reakci, dopravních nehodách se zraněním, pádech z výšek, změnách chování a jednání ohrožující postiženého a jeho okolí apod.

Jaké jsou 3 nejčastější příklady situací, kdy byste záchranku raději měli přenechat potřebnějším?

Průjem
Pokud průjmové onemocnění není spojeno s dalšími příznaky, jako jsou například poruchy vědomí, dlouhotrvající horečky, dušnost nebo silné křeče (které mohou značit např. zánět slepého střeva), nepanikařte. Naordinujte si klidový režim, doplňujte tekutiny, léčbu podpořte volně prodejnými léky. Zvláště u malých dětí a seniorů je třeba konzultovat stav s lékařem a předcházet dehydrataci.

Horečka
Při zvýšené tělesné teplotě (nad 38`C) užijte volně dostupné léky s obsahem paracetamolu či ibuprofenu), případně využijte studené zábaly. 

Zvýšený krevní tlak
V případě, že není doprovázen poruchami dýchání, náhlou bolestí nebo tlakem na hrudi (značící infarkt) či neurologickými obtížemi (např. poruchami řeči, pohybu nebo ochrnutím), měl by se obejít bez pomoci záchranné služby. Snažte se zklidnit, klidně dýchejte a po chvíli proveďte opakované měření tlaku. V případě, že je tlak stále zvýšený, užijte léky, které máte pro tento účel předepsané, případně zavolejte svému praktickému lékaři.

Bolest hlavy, bolest zubů, bolest kloubů
O těchto problémech se co nejdříve poraďte se svým praktickým (případně zubním) lékařem. Od akutní bolesti si můžete ulevit běžnými léky proti bolesti.

Zlaté pravidlo na závěr: 
Když si nejste jisti, jestli situace vyžaduje výjezd záchranné služby, volejte linku 155 a poraďte se s operátorem záchranky. Speciálně vyškolení dispečeři vám vždy pomohou situaci vyhodnotit a určit další postup.
Publikováno: 11. 10. 2023

Fotogalerie