Blog
Ambulantní centrum, lůžková oddělení, RTG a SONO, lékarna.
Nejen pro Prahu 3.
MUDr. Miroslav Derevjanik v pořadu Sama Doma
Postcovidový syndrom je problematika, která zasáhla celou řadu z nás, aniž bychom to čekali. Budeme se tomuto tématu věnovat v dalším vstupu, vítám u nás MUDr. Miroslava Derevjanika, kardiologa z Nemocnice sv. Kříže Žižkov. Dobrý den, pane doktore.
MUDr. Miroslav Derevjanik:
Dobrý den.
Ester Janečková:
Vy jste součástí centra, které vzniklo v Nemocnici sv. Kříže, kde řešíte postcovidové problémy. Nevím, jestli to nazvat centrem, nebo oddělením, ale hlavním principem je, že se tam potkává více oborů. Proč je tomu tak?
MUDr. Miroslav Derevjanik:
Smyslem je komplexní péče o pacienty, kteří mají potíže po prodělané infekci. Nevím, jestli to nazvat centrem, jsou to spíše specialisté v ambulancích, které spolu spolupracují, a kteří dokážou pacienta nejen vyšetřit v rámci své specializace, ale následně jej doporučit i ke kolegovi – protože vidí benefit, ze kterého by pacienti mohli čerpat. Snažíme se lidem nejen pomoci od akutních obtíží, které mají, ale především pozitivně ovlivnit prognózu. Aby pacienti nestonali dlouho a aby se rychle mohli vrátit do své původní kvality života, nebyli omezování infekcí, ani následnými potížemi.
Ester Janečková:
Koronavirus je virové onemocnění. Virových onemocnění jsme tu měli už spoustu, ale nevím, jestli se i u nějakého jiného onemocnění stávalo to, že by tak dlouho po prodělání trval podobný syndrom. Je v tomto koronavirus negativně unikátní?
MUDr. Miroslav Derevjanik:
Některé vlastnosti má jako podobná virová onemocnění, kdy člověk po prodělané infekci může pociťovat únavu, zhoršení výkonnosti, špatně toleruje věci, které předtím zvládal bez větších obtíží. A pak je samozřejmě tento virus jiný v tom, že postihuje mnoho orgánových systémů – neovlivňuje jen samotné dýchací cesty a plíce, ale nevynechává ani kardiovaskulární systém, zažívací trakt, nervové funkce, dokáže také výrazně ovlivnit psychickou pohodu člověka.
Ester Janečková:
Jak dlouho po prodělaném covidu se může mluvit o postcovidovém syndromu? Naváže to na infekci okamžitě, nebo může uplynout delší doba? Jakou máte zkušenost u pacientů?
MUDr. Miroslav Derevjanik:
Rozlišuje se několik termínů, je to tzv. long covid, což znamená příznaky, které trvají několik týdnů po prodělané infekci. O postcovidovém syndromu mluvíme po třech měsících, kdy ty potíže přetrvávají. Může tam být i nějaké období, kdy symptomy vymizí, a pak se vrátí a postihnou člověka ve výraznější míře. Můžou přetrvávat různě dlouho, od týdnů, měsíců, až přes rok.
Ester Janečková:
To je opravdu hodně dlouhá doba. Je tam nějaká závislost na tom, jak ten primární covid proběhl? Jestli měl ten člověk závažný průběh, nebo ne?
Dá se ještě najít nějaká souvislost s tím, proč u člověka třeba došlo k tomu, že má po covidu psychické, dechové nebo kardiovaskulární obtíže?
MUDr. Miroslav Derevjanik:
Udává se, že čím horší byl průběh samotné infekce, tím jsou ti lidé rizikovější ve smyslu, jestli s tím onemocněním byli doma, v domácím prostředí, jestli byli v nemocnici nebo na jednotkách intenzivní péče, tam to riziko může být vyšší. Na druhou stranu, postcovidový syndrom se může rozvinout i u pacientů, kteří byli bez větších potíží, bez těžších příznaků a léčili se doma. Psychika tam hraje velkou roli, protože kromě samotného působení viru tam vstupuje i obava o sebe, o zdraví (ať už svoje, nebo někoho z rodiny), finanční potíže, omezení práce, nebo kvality života, na kterou byl člověk zvyklý předtím. Mám na mysli třeba sportovní aktivity, kulturu – tohle všechno bylo najednou okleštěno a nebyla poskytnuta záruka toho, že by se to mohlo změnit, ani příslib toho, kdy by se to mohlo změnit.
Ester Janečková:
Ta psychika a strach dokáží ovlivnit třeba i imunitu nebo to, jak se člověk s onemocněním vypořádává?
MUDr. Miroslav Derevjanik:
Psychika do toho vstupuje velmi výrazně, protože různé obavy souvisí třeba i s poruchami spánku, a následně je imunita postižena nejen samotným virem, ale i obavami. Člověk je pak náchylnější buď k tomu, aby se virus vrátil, nebo k tomu, aby na to nasedla jiná infekce. Pak se potíže jen znásobují.
Ester Janečková:
S přicházejícím podzimem se hodně mluví o tom, že koronavirus je zpátky. Můžete nás uklidnit v tom, že je třeba mírnější, hodnější, že nezpůsobuje tolik postcovidových problémů?
MUDr. Miroslav Derevjanik:
Strašně rád bych vám slíbil cokoliv (směje se). Na jedné straně jsou čísla, která od září začala trošku stoupat. To nebylo úplně překvapením, respirační infekty tu jsou, i když zrovna koronavirus není úplně vázaný na sezónu. Nicméně podobně jako jiné respirační viry se na podzim objevuje ve výraznější míře. Ta čísla ale pořád nejsou taková, jako v roce 2020. A především, i když je infekčnost vyšší a vir může postihnout větší počet lidí, dopad na imunitu a zdraví člověka není tak zákeřný, jako dřív.
Ester Janečková:
Existuje nějaká prevence onemocnění covidu, ale i toho postcovidového syndromu? Může se člověk vyhnout těmto vleklým potížím?
MUDr. Miroslav Derevjanik:
Vzhledem k tomu, že samotná léčba je trošku omezená v tom smyslu, že zatím nemáme lék, který by ten virus zaléčil, dále platí dlouho známá doporučení. Mám na mysli doporučení, která zlepšují imunitu i psychický stav pacienta: racionální strava, velmi důležitá je pravidelná sportovní aktivita, spánek, psychická pohoda. Důležité je obklopovat se lidmi, kteří psychickou pohodu navozují. Celý komplex těchto věcí, včetně třeba otužování, saunování, vede k tomu, že je organismus odolnější proti koronaviru i jiným onemocněním. Nejen, že je pak život zdravější, ale člověk navíc nemusí trávit čas v ambulancích lékařů a je se svým životem spokojenější.
Ester Janečková:
Pane doktore, komu byste v tomto období doporučil očkování proti koronaviru?
MUDr. Miroslav Derevjanik:
Je to podobné, jako to bylo. Rizikovější skupiny, jako jsou starší lidé, lidé trpící chronickým onemocněním dýchacích cest, srdečním onemocněním – tahle skupina by nad očkováním určitě měla přemýšlet. Ať už jde o covid, nebo chřipku.
Ester Janečková:
Pokud nás teď poslouchá někdo, kdo prodělal covid a cítí, že ty obtíže přetrvávají, nebo se objevují nové, za kým by měl zajít? Může třeba přímo k vám, do Nemocnice sv. Kříže?
MUDr. Miroslav Derevjanik:
Určitě se může zastavit i u nás. Samozřejmě, pilířem je praktický lékař, který zhodnotí, jestli ty potíže souvisí primárně s plícemi, nebo třeba se srdíčkem, udělá nějaké základní odběry a na základě toho dokáže pacienta správně nasměrovat. Protože třeba taková dušnost nemusí být jen kvůli onemocnění plic, ale může souviset se srdcem, může být následkem chudokrevnosti, svalové únavy po prodělané infekci. Praktický lékař tohle dokáže rozlišit, urychlit diagnostiku pacienta a pomoct mu tak dříve, než aby musel obcházet několik ambulancí před tím, než by se dostal na správné místo.
Ester Janečková:
Pane doktore, já vám moc děkuji za skvělý rozhovor.
––––––––––––––
Máte oslabenou imunitu? Patříte do rizikových skupin obyvatel? Chcete předcházet vážnému průběhu onemocnění?
Opět nabízíme pro naše pacienty očkování proti onemocnění COVID-19 (plně hrazeno zdravotní pojišťovnou). Očkujeme nejmodernější vakcínou.
Pokud máte o očkování zájem, objednejte se na tel. 221 012 211 nebo e-mailem na ockovacicentrum@nskz.cz.
Publikováno: 21. 10. 2024