Blog
Ambulantní centrum, lůžková oddělení, RTG a SONO, lékarna.
Nejen pro Prahu 3.
„Služba nemocným pro mě znamená službu samotnému Pánu Ježíši,“ říká Marie. „Chci sloužit Bohu v lidech. Ráda s lidmi pracuju, miluju lidi – a službu u nemocných jsem si proto oblíbila. Cítím a vnímám, že právě oni to nejvíc potřebují, že jsou hodně sami.“
Co mimo jiné obnáší práce nemocniční kaplanky?
„Přicházím za pacienty na pokoj, pozdravím se s nimi, popřeju jim dobré ráno, zeptám se, jak se vyspali, jak se jim daří, jak se cítí... a eventuelně zavedu hovor. S někým mluvím déle, bavíme se o tom, po čem touží, co by rádi, jak se jim tady líbí. Když mají zájem, nabídnu jim i ty duchovní hodnoty – pokud jsou věřící, tak třeba modlitbu, svátosti, návštěvu kněze, mši svatou, kterou míváme pravidelně jednou týdně. Také jim nabízím denní tisk a tím se vlastně seznámím s každým, protože projdu všechny pokoje a s pacienty máme pořád o čem povídat.“
Jak jste se vlastně ke svému poslání dostala?
„Do řeholního života jsem nastoupila v hluboké totalitě, vlastně tajně,“ vypráví. „Tehdy nebylo možné žít se sestrami v klášteře, tak jak to má naše kongregace, bydlely jsme po dvou v civilu, modlily jsme se spolu, ale nikdo nevěděl, že jsme sestry. Pracovaly jsme v nemocnicích nebo v různých sociálních zařízeních, a to Choryně, Kroměříž, Přerov. To bylo nedávno, tam jsem byla sedm let. Tam jsem začínala a uváděla ve známost službu nemocničního kaplana. Předtím jsem byla ještě v Plzni, no a nyní jsem už třetím rokem v Praze.“
Jak jste se dostala právě do pražské Nemocnice sv. Kříže Žižkov?
„Před třemi lety tu otevřeli naši nově rekonstruovanou nemocnici, specializovanou na následnou péči. No a poprosili mě, že by potřebovali sestřičku na duchovní služby. Řekla jsem, že ráda vypomůžu, i když už jsem vlastně v důchodu,“ vzpomíná.
„Služba nemocničního kaplana je potřebná a důležitá, lidé touží po tom, někoho mít nablízku,“ uzavírá sestra Marie.
Více informací o duchovní péči v naší nemocnici najdete tady.
Publikováno: 14. 10. 2024