Blog
Ambulantní centrum, lůžková oddělení, RTG a SONO, lékarna.
Nejen pro Prahu 3.
„Většina mužů se na preventivní testy vydává až za pět dvanáct,“ říká Tomáš Gucký z laboratoří AGEL
Šimon Ornest:
Vítám vás u nového dílu podcastu Křižník Žižkov, který natáčíme ve studiu přímo v Nemocnici sv. Kříže.
Jmenuji se Šimon Ornest a ve studiu se mnou dnes sedí předseda představenstva laboratoří AGEL, pan doktor Tomáš Gucký.
Budeme si povídat hlavně o tom, co všechno dokáží odhalit laboratorní testy – a taky o tom, jak důležité je nepodceňovat preventivní vyšetření.
Pane doktore, dobrý den.
Tomáš Gucký:
Dobrý den, zdravím posluchače Křižníku Žižkov.
Šimon Ornest:
Doslechl jsem se, že od letošního roku je možné využít laboratorní testy ke zjištění zdravotního stavu prostaty. Mimo jiné pomáhají také k časnému záchytu rakoviny.
V této podobě dosud tyto testy neexistovaly, k diagnostice onemocnění prostaty se používaly jiné metody.
Dalo by se říct, že se díky jednoduchosti a dostupnosti tohoto testování daří zachytit víc případů v rané fázi onemocnění – a tedy s vyšší šancí na úspěšnou léčbu?
Tomáš Gucký:
Ano, je to skutečně tak. Od začátku tohoto roku byl spuštěn v rámci České republiky preventivní program k časnému záchytu karcinomu prostaty, který se týká mužů nad 50 let, případně mužů nad 45 let věku, kteří mají v rodinné anamnéze karcinom prostaty u některého ze svých příbuzných.
Šimon Ornest:
Dá se tedy říct, že jsou tyto laboratorní testy běžnou součástí preventivních prohlídek pro muže nad 50 let?
Nebo se musíme spoléhat na dopad celosvětových osvětových kampaní, jako je třeba Movember – a doufat, že pánové na testy přijdou sami od sebe?
Tomáš Gucký:
Dnes už ano. My ten laboratorní test používáme v laboratořích v klinické praxi již více než 30 let.
Změna je v tom, že to je jeden z mála tumorových markerů, který je skutečně velmi specifický právě pro karcinom prostaty, jedná se o tzv. prostatický specifický antigen. Zároveň je to marker, který je použitelný jako screeningový. To je celkem výjimečná vlastnost mezi jinými tumorovými markery.
Šimon Ornest:
Co si budeme povídat, k urologovi se muži většinou vypraví až v momentě, kdy opravdu mají problém. A to už ve spoustě případů bývá pozdě.
Vyšetření prováděné z krve by je mohlo motivovat k tomu, aby se včas přesvědčili, že je jejich prostata v pořádku.
Máte už k dispozici nějaká data o tom, kolik mužů tento screening zatím podstoupilo – a jaké bylo procento záchytu?
Tomáš Gucký:
Ano. My jsme v našich laboratořích prováděli v uplynulých 5 letech preventivní akci pro širokou populaci mužů, která navazuje na celosvětovou akci Movember. Prováděli jsme ji v listopadu každého roku a získali jsme tím povědomí o možnosti časného záchytu karcinomu prostaty v obecné populaci.
Během těch 5 let jsme vyšetřili v našich laboratořích, zcela zdarma pro zájemce z řad široké veřejnosti, přibližně 5.000 mužů. Ten záchyt tam skutečně byl poměrně významný. Především v těch vyšších věkových skupinách – u těch mužů, kteří se zdráhají navštívit svého urologa, nebo u těch mužů, kteří podceňují preventivní prohlídky u svého praktického lékaře. V těchto skupinách ten záchyt byl až kolem 10 %.
Jedná se o 10 % mužů, kteří poté byli nasměrováni směrem ke svému praktickému lékaři nebo k urologovi, aby byli dále došetřeni. Je to tedy skutečně významný program, který dokáže zachytit časná stadia karcinomu prostaty. Obecně platí, že karcinom prostaty se týká mužské populace ve vyšších věkových skupinách – nad 50 let má vyšší exponenciální nárůst s maximem někde kolem 75. roku věku.
Česká republika dlouhodobě patří mezi státy s poměrně vysokým výskytem karcinomu prostaty, zaujímáme 8. místo mezi evropskými zeměmi. Záchyt je stále častější, to znamená, že aktuálně zachycujeme kolem 150 mužů na 100.000 mužů v naší populaci ročně.
Důležité je, že se o tom ví, a ví se, že prevence je důležitá, takže mortalita na toto onemocnění se drží na stále stejném čísle, čili kolísá někde mezi 25 a 27 úmrtími na 100.000 mužů za rok.
Šimon Ornest:
Dalším z velkých strašáků v naší populaci – a tentokrát nejen u mužů – je rakovina tlustého střeva. Česká republika se dlouhodobě drží na prvních příčkách v počtu výskytu tohoto onemocnění.
Existují laboratorní testy, které mohou pomoci s jejím včasným odhalením? Nebo se tato forma rakoviny odhalí až při kolonoskopii?
Tomáš Gucký:
Opět máme k dispozici poměrně kvalitní screeningový test, který je velmi jednoduchý a je propagován nejméně 20 let. Aktuálně používáme vysoce specifické a vysoce citlivé testy, kvalita diagnostiky se v posledních letech neobyčejně zlepšila.
Pro karcinom tlustého střeva a konečníku máme k dispozici mimořádně jednoduchý test, který detekuje hemoglobin ve stolici. Pochopitelně těch příčin, kdy se objevuje krev ve stolici, může být mnohem více, nemusí to být vždy karcinom, ale jsou to také případy krvácejících polypů, které ovšem považujeme za prekancerózní stav. Je tedy velmi důležité nepodceňovat prevenci.
Chtěl bych upozornit na to, že se jedná o screeningový test, který je naprosto běžně dostupný v naší populaci. Měl by být součástí preventivních prohlídek u praktických lékařů a riziková populace nad 50 let věku by měla být pravidelně testována. Bavíme se o tom proto, aby posluchači získali povědomí o tom, že ty testy jsou dnes natolik kvalitní a natolik citlivé, že skutečně dokáží detekovat velmi častá stádia karcinomu tlustého střeva a konečníku.
Jde o stádia 1 a 2, která jsou velmi dobře léčitelná a prognóza pacientů je potom mnohem lepší, než pokud diagnostika probíhá až v pozdějším, 3. nebo 4. stádiu.
Šimon Ornest:
Z toho, co říkáte, se dá vyvodit, že existují nějaká čísla a data, která potvrzují, že dostupnost laboratorních testů a s ní spojený záchyt rakovinových onemocnění v počáteční fázi pomáhá se snížením úmrtnosti?
Tomáš Gucký:
Určitě. A je to krásně vidět na statistických datech, která se v české republice sbírají velmi kvalitně a velmi dlouhodobě. Vidíme, že například u karcinomu prostaty roste záchyt a mortalita přitom zůstává stejná.
Podobně vidíme třeba v desetiletém horizontu, že u karcinomu tlustého střeva a konečníku nám ta mortalita klesá – při stále častějším záchytu. Prevence je mimořádně důležitá. Chtěl bych ještě upozornit na to, že ty laboratorní metody, které dnes máme na detekci hemoglobinu ve stolici jsou citlivé a přísně rozlišují lidský hemoglobin.
Nejsou tam interference, co bývaly dříve, pacient tedy nemusí dodržovat před odběrem dietu. Neinterferují hemoglobiny zvířecí, případně jiné potravní vlivy.
Šimon Ornest:
Preventivní vyšetření a screeningové programy jsou u nás obecně na vysoké úrovni, navíc se stále doplňují a upřesňují.
Často se pacienti obesílají písemně s připomínkou, že je čas na preventivní vyšetření…
Co dalšího by se podle vás mohlo udělat pro to, aby jich lidé opravdu využívali?
Tomáš Gucký:
Velmi důležitá je osvěta. Je důležité, aby pacienti věděli, že se u svých praktických lékařů mohou aktivně dožadovat screeningových vyšetření jak pro karcinom tlustého střeva a konečníku, tak (v případě mužů) pro karcinom prostaty. A dotazovali se, zda již dosáhli věku, kdy už mají nárok na tento screeningový test, aby uváděli správně anamnestická data a upozorňovali na to, že je v jejich rodině výskyt těchto nádorových onemocnění.
Tím mohou být do toho screeningového programu zařazeni i dříve. Cílem programu karcinomu prostaty je v podstatě to, abychom ty asymptomatické muže včas zařadili k pravidelnému testování prostatického specifického antigenu a abychom je měli zařazeny do dalšího testování. Abychom odhalili časná stádia toho onemocnění dříve, než se bude významně klinicky manifestovat.
Šimon Ornest:
Děkuji za váš čas a odpovědi – a já se jdu podívat, jestli náhodou není čas podstoupit nějaké preventivní vyšetření! Přece jenom, 50 mi bylo nedávno… :)
Tomáš Gucký:
Určitě to udělejte, uvidíte, jaký bude výsledek.
Publikováno: 10. 6. 2024
