Napsali o nás
Ambulantní centrum, lůžková oddělení, RTG a SONO, lékarna.
Nejen pro Prahu 3.
Napsali o nás: DIOP v Lidových novinách a Lidovky.cz
Špitály v červených číslech. Nemocnice s dlouhodobou intenzivní péčí nevycházejí s platbami od pojišťoven.
„Třeba u nás leží celkem šest těžce nemocných pacientů a péče každého z nich vyjde zhruba na 5565 korun denně. Avšak pojišťovna nám uhradí jen 3923 korun denně,“ ilustruje problém na konkrétních číslech ředitel Nemocnice sv. Kříže Žižkov Tomáš Krajník. Oddělení dlouhodobé intenzivní péče proto podle něj končí každý měsíc zhruba 300 tisíci korun v červených číslech. Ročně to znamená saldo okolo 3,6 milionu korun.
Podobně jsou na tom ohledně dlouhodobé intenzivní péče i další špitály v Česku.
„Zatímco reálné náklady na jeden lůžkoden se pohybují okolo pěti tisíc korun, úhrady od pojišťoven pokryjí jen čtyři tisíce,“ řekla mluvčí plzeňské Nemocnice Privamed Eva Milerová. Propast mezi tím, co nemocnice za péči skutečně vydá, a tím, co jí pojišťovny zaplatí, se navíc podle oslovených zařízení každoročně prohlubuje.
Zbytečné přesouvání pacientů
A to ještě není všechno. „Pokud se pacient do devadesáti dnů zázračně neuzdraví, musí si nemocnice o úhradu znovu požádat. Opět před pojišťovnou obhajujeme, že si nemocný léčbu zaslouží,“ podotýká ředitel Krajník.
Pojišťovny přitom podle něj nemocnicím nevyhoví v každém z případů. Několik pacientů ročně skutečně musí lékaři převelet jinam. „Což je zvláštní, protože fakticky se tím vůbec nic neřeší. Pacient zůstává i nadále nesoběstačný a někdo se o něj musí postarat. Na místě, kam se přesune, čerpá prakticky stejnou péči a pojišťovna mu ji znovu musí zaplatit,“ pozastavuje se nad touto praxí šéf Nemocnice sv. Kříže Žižkov.
Na odděleních dlouhodobé intenzivní péče totiž leží skutečně těžké případy. Podle staniční sestry žižkovské nemocnice Veroniky Králové jde často o lidi po autonehodách, mrtvicích či zástavách srdce, kteří ani nemohou sami dýchat.
„Musí jim s tím pomáhat tracheotomie, tedy trubička zavedená v krku,“ přibližuje. Výživu jim zase do žaludku přivádí speciální sonda. „Sestry navíc musí pacienty několikrát denně polohovat a ošetřovat, aby se jim na těle netvořily mokvavé proleženiny. Na denním pořádku je odsávání dýchacích cest a rehabilitace,“ doplňuje staniční sestra.
Většina lidí se proto na tomto oddělení „zdrží“ několik měsíců. „Máme tu dokonce pacienta, kterému poskytujeme péči celých pět let,“ říká Tomáš Krajník. Část nemocných se podle něj uzdraví a vrátí domů, část zde však zůstane nadobro.
Osm procent navíc? Nestačí
Nemocnice proto podle oslovených ředitelů doufaly, že se úhrady za péči navýší alespoň v příštím roce. V dohodovacím řízení, které se aktuálně kvůli úhradám koná, chtěly prohlubující se rozdíl mezi příjmy a výdaji dorovnat. Jenomže neuspěly.
„Třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna nám chtěla přidat jen osm procent navíc, což ale nepokryje ani inflaci,“ hodnotí dosavadní jednání s plátci zdravotní péče ředitel Krajník. Oborové pojišťovny přišly s ještě skoupější nabídkou – oproti letošnímu roku navrhly zvýšit nemocnicím platby jen o pět procent. Dohoda proto doposud uzavřena není.
Šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek je přitom přesvědčen, že šlo o velkorysou nabídku. Víc podle něj pojišťovna přihodit nemůže.
„Osmiprocentní nárůst úhrad by totiž znamenal kompletní využití všech našich finančních možností,“ řekl.
Ke kritice dlouhodobě nízkých úhrad na odděleních s těžce nemocnými pacienty se ale nevyjádřil. Mluvčí VZP Viktorie Plívová k tomu jen napsala, že pojišťovny za nízko nastavené platby nemohou – prý totiž nemají při stanovení úhrad konečné slovo. „Jejich výši stanovuje úhradová vyhláška, kterou každoročně vydává ministerstvo zdravotnictví,“ napsala Plívová.
Varování a paradox
Vedení resortu zase ale zdůrazňuje, že se při sepisování úhradové vyhlášky řídí právě výsledkem dohodovacího řízení. Teprve pokud se nemocnice s pojišťovnami nedomluví, rozhodne samo. Letos přitom šéf ministerstva Vlastimil Válek (TOP 09) varoval, že „poskytovatelé, kteří se s pojišťovnami nedohodnou, na to doplatí“.
Podle ředitele Krajníka by přitom pojišťovny větší mírou ochoty podpořit oddělení dlouhodobé intenzivní péče vydělaly. „Pokud by nám totiž zvedly úhrady, nemocnice by neměly tendenci držet pacienty co nejdéle na plicní ventilaci, což je pojišťovnami daleko lépe placené, ale snažily by se je předávat k nám. Výsledkem by bylo, že by se pacient, který je toho schopen, daleko rychleji zrehabilitoval a navrátil zpět do běžného života,“ vysvětluje.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/diop-dlouhodoba-intenzivni-pece-oddeleni-penize-nemocnice-pojistovny-nedostatek.A230626_120129_ln_domov_atv?zdroj=LN_top
Publikováno: 29. 6. 2023